Máte-li čas a chuť si o tom přečíst víc, koukněte dále.
Byla nebyla jedna nádherná sobota. I když bylo teprve jaro, neboť kalendář ukazoval datum 22.3.2014, už jsme venku dělali v krátkých rukávech a bylo nám hej.
Ne však naší Corince... Ta se celá chvěla, těžko dýchala, polehávala a hned zas vstávala, byla neklidná a studená. I když vypočítaný termín porodu měla až v pondělí (24.3.2014), bylo nám stále jasnější, že to bude dříve.
Jen málokdy ji to tak táhlo do širokého keře, který máme před domem jako toho dne. Ke cti jí však nechme, že si v něm udělala krásné hnízdečko - ze všech stran chráněné před nezvanými pozorovateli i případnými nepřáteli. Porodní box, který ji byl na míru vytvořen v obýváku se ji zřejmě nezdál dostatečně útulný s těmi prostěradly a bezpečnostními trubkami.
S jejím narůstajícím neklidem jsme byli i my stále nervóznější. Nejen Cori to zažívala poprvé. Několikrát jsme kontrolovali, jestli máme všechno nachystané, a stále jsme doufali, že naši asistenci nebude příliš potřebovat.
Začalo to o půl dvanácté. A za pět minut půlnoc přišlo na svět první štěně. Bylo tak malinké! A Cori šikovná, všechno obstarala sama, očistila ho a překousala pupeční šňůru. Pak jsme zasáhli my s naštudovanými informacemi. Jak se musí to psí miminko co nejdříve napít? Přiložili jsme ho k mléčné žláze matky a štěňátko to zvládlo, krásně se přisálo a napilo. Cori však pořád těžce dýchala a snad se jí vůbec neulevilo, ale po čtvrt hodině bylo na světě další. Měla očištěné ještě rychleji než to první - až jsme hleděli, jak to že ví, co má dělat. Šup miminko k bradavce a už papali dva. Tak to šlo po čtvrt hodině až do půl druhé. Měli jsme 6 štěňátek! A to jsme čekali 'pravděpodobně čtyři' dle prvního a posledního ultrazvuku... Poslední z nich šlo ven zadečkem, ale Cori znale zatlačila a zvládla i tuto menší překážku.
Poté Cori dýchala už klidněji a já měla pocit, že usínala... Byla tak unavená, chuděrka naše šikovná! Ale šest prťat spokojeně žmoulalo máminy bradavky a myslím, že na ně byla patřičně hrdá. Po půl hodině, když už jsme vyměnili prostěradla v domnění, že je to tedy vše, když už jsem zhasínala lampičku a šla očka přimhouřit, se narodilo sedmé. Benjamínek - o půl třetí. Majitelé vydrželi s Cori do rána a já se dozvěděla až u snídaně, že o půl čtvrté přišlo na svět osmé!
A tak máme osm štěňátek. 6 feneček a 2 pejsky. Teď už víme, že všichni budou zlatí. Radosti i starosti nám teď přibudou.
